H U S L E N K Y

HLAVNÍ MENU

Úvodní stránka
Obecní úřad
Adresář
(Služby, zdravotnictví,
restaurace)
Historie
Fotogalerie
Zajímavosti
   Galovské lúky
   Bronzové náramky

Sport
Napsali o nás

Chat

Ozdravovna
v Kychové

Farní sbor ČCE
 

ANKETA
Už jste vyzkoušeli nový chat?
Ano 1376(51%)
Ne 1312(49%)
(Hlasujte kliknutím na odpověď)
 
156244 návštěvníků
od ledna 2003
Zajímavosti

Bronzové náramky z Kychové

Bronzové náramky z Kychové

Na začátku 20. století bylo Valašsko považováno po archeologické stránce téměř za sterilní, pouze s ojedinělými nálezy na krajích oblasti, jako byly např. objevy na Helštýně u Valašského Meziříčí. Osídlení Valašska podle tehdejšího stavu poznání nesahalo hlouběji než do poloviny 13. století. V roce 1938 dokládá již J. Skutil osídlení Vsetínska v dobách před naším letopočtem (prehistorických), byť na základě ojedinělých nálezů, a tedy ne souvislé, ale malebná Dolina Urgatina zůstává stále ještě neznámým územím, jaké dávní cestovatelé na mapách označovali – zde jsou lvi. Bylo tomu tak i přesto, že už v roce 1933 došlo k nálezu kamenného sekeromlatu naproti železniční stanice na Novém Hrozenkově. Tento sekeromlat časově náleží do pozdní doby kamenné (eneolitu) – cca 2 300 let př.n.l. a jeho výrobcem byli lidé se šňůrovou keramikou. Toto označení vychází z charakteristické výzdoby jejich keramiky otisky kroucené šňůry (o těchto lidech nemáme přirozeně žádné písemné záznamy, nevíme tedy, jak sami sebe nazývali, a proto se pro takovéto případy používá této pomocné archeologické klasifikace). Tito lidé už byli s určitostí Indoevropané a osídlili rozsáhlá území Evropy: od Nizozemí po horní Volhu a od Finska po Švýcarsko. Podobný sekeromlat známe v současnosti také z Hovězí. Nejedná se tedy pouze o ojedinělou přítomnost tohoto lidu.

Dobová fotografie místa nálezu
Dobová fotografie místa nálezu bronzových náramků v Kychové

Dalším významným nálezem, nově rozšiřujícím naše vědomosti o této části Valašska, byl objev původně asi 25 bronzových náramků v údolí Kychové z roku 1943 (ale do povědomí vešel tento nález až v roce 1947). Časově můžeme tyto náramky zařadit do pozdní doby bronzové: 1 000 – 750 let př.n.l. Tato doba náleží do širšího rámce, který se označuje podle způsobu pohřbívání – kremace a ukládání pozůstatků do keramických uren neboli popelnic – jako doba popelnicových polí. Konkrétně tyto náramky náleží do kultury lužických popelnicových polí, a to do mladší – slezské fáze, která se také v archeologické terminologii označuje jako slezská kultura. Tento lid obýval rozsáhlá území zasahující na sever až k Baltu, na západ téměř až do středního Polabí a na východ rámcově do Povislí, u nás pak severovýchodní Čechy, střední a východní Moravu a severní Slovensko. Pro takový nález hromadného rázu se v archeologické terminologii vžilo označení depot. Může být obchodnickým skladem, který si neznámý obchodník uložil nedaleko stezky vedoucí do Papajského sedla. Ale mohl by být také votivním darem – obětinou dnes už neznámým božstvům. Nálezové okolnosti, které popsal nálezce Petr Maňák – náramky byly uloženy pod velkým kamenem, který byl obklopen menšími úlomky – nám nedovolují s jistotou rozhodnout, o jaký případ se jedná. Přesto vzhledem k nápadnosti takového úkrytu se spíš kloníme k votivní možnosti. Náramky jsou zdobené jemnou rytou výzdobou. Vcelku s ostatním uměleckým projevem tohoto lidu tvoří to, co bychom dnes označili jako sloh. V současnosti se naše poznatky o této hornaté části Valašska dále rozšiřují. Jedním z nejzajímavějších výsledků muzejních aktivit v této oblasti je nález ze Soláně, který posunuje historie člověka v tomto regionu do mladšího období poslední doby ledové (datovat se dá pouze rámcově, a to do období mezi 30 000 až 10 000 lety). Ze stejné doby jako jsou náramky z Kychové je nedávno objevené a muzeem zkoumané hradisko tohoto lidu na Klenově nad přehradou na Bystřičce, kde byl později ve středověku skalní hrad. A další nálezy jsou nepochybně otázkou času. Velkým nebezpečím pro poznávání nejstarší historie našeho regionu je činnost lidí s detektory kovů. Nálezy vzhledem ke své ceně často končí v zahraničních sbírkách, kde je sběratelé dokáží ohodnotit lépe než naše zákonodárství. Obecně lze konstatovat, že národ, který má takovýto poměr k minulosti, nemá ani žádnou budoucnost.

PhDr. Ladislav Štěpánek

Literatura
Pavlík, R. (1947): Po stopách pravěku na Vsetínsku, Dolina Urgatina I/5, 99- 102.
Pavlík, R. – Skutil, J. (1947): Hromadný bronzový lužický nález v Hovězí u Vsetína, Naše Valašsko X/3, 133-143.
Podborský, V. a kol. (1993): Pravěké dějiny Moravy, Brno.
Skutil, J. (1938): Vsetínsko v dobách předhistorických, in: Okres Vsetínský, Vsetín, 60-62.
Šedý, F. (1949): Z dávné minulosti Horního Vsacka, Dolina Urgatina III/1-2, 41.

Mapa nálezu z roku 1943
Mapa nálezu z roku 1943

mikee ©2oo2